Proplouvat a proplouvat

11. června 2012 v 22:13 | Nell |  My life
Píšu protože musím, ne protože chci.
Taky Vás tady nemůžu nechat jen tak, vím to,
protože taky nemám ráda, když nepíšete články, když nejste na blozích
a nemám koho podpořovat a nemká kdo podpořovat mně.
Takže píšu...

Tento měsíc, nebo jak dlouho jsem nepsala, nebyl nijak zvláštní.
To bych fakt lhala, kdybych psala jak jsem si zakalila každý pátek
a jak jsem drbala ve škole, a jak bych pomlouvala učitelky, jaké to nejsou krávy.
Popravdě mi tento život amerických seriálů leze krkem.
Nevím co mě to tak napadlo napsat, ale všechno to máme z toho!
Nicméně, pár události bylo, ale nemyslím, že nijak závažných nebo životně důležitých.
Nicméně, abych něměla nějak nudný článek, popíšu Vám pár svých chvilek
radosti a smutky....
Na vysvědčení budu mít 4 trojky, nebo asi 5 trojek, protože si učitelka usmyslela,
že mám 2-3, měla mě zkoušet, ale ona si do školy nepříjde, no HAHA!
Takže vážně nevím...Pak jsem dala konec jednomu z nejlepších kámošu, Pitrovi,
s kterým jsme byli fakt dobá parta, jenže on mi nepsal, neodepisoval,
odmítal se mnou chodit ven. A tak jsem mu napsala fakt dlouho zpravu, že s ním končím!
Řeknu Vám, že to není lehké, když skoncujete s člověkem, který byl pro Vás fakt
hodně, ale zvládala jsem to poměrně dobře.
Pak jsem šla na jednu akci s kámoškou, ktera měla před odběry a zahulila si.
Měla jsem sto chutí ji vypleskat, protože mi ještě vynadala, že jsem ji nehlídala
a místo toho šla do hospody na 10 minut abych dokoukala hokej mezi ČS a SR.
No...den jak nic, samozřejmě, že jsem tam potkala Pitra, šla jsem za ním, pozdravila ho,
nahodila ironický úsměv a šla..měla jsem fakt dobrý pocit, protože jeho výraz napovídal všemu!
Ale uvnitř mě trochu žralo, že to dopadlo jak dopadlo.
Pak jsem kámošku obklopenými kluky (bylo jich tam asi 7!!!!...Což mi tak krutě snižuje sebevědomí)
nějak zázrakem odvlékla na vlak a jela s ní domů.
No, pak po nějakém tom týdnu byla akce ze základky, která je každý rok.
Byl tam zase Pitr....bohužel je v partě, kde jsem i já a tak jsem ho celou tu dobu
musela snášet. Nicméně jsme si neřekli ani to "čau", ale po nějaké době, co jsme seděli
v čajce jsem mu párkrát řekla, ať mi podá mou tašku, protože byl fakt nejblíž.
A pak večer, když jsme šli z parku a my dva šli na konci tak mě obejmul a řekl, že se
za všechno omlouvá. No, asi jsem fakt blbá, ale zase jsme kámoši.
Dokonce mi teď pořád psal, nějak nevěřím tomu, že jsem mu chyběla, spíš to udělalo
asi to, že jsme se viděli po dlouhé době. A aby se Vám tenhle článek nezdal dost nudný,
řeknu Vám něco meziřečí...minulý rok jsme se spolu skoro vyspali a před půl rokem
mi řekl, že ke mně něco víc cítil...takže si to shrněte, jak chcete...
A pak je tady stále Niufin...představovala jsem si jaké by to bylo s Pitrem chodit, měla bych
ho fakt ráda, ale jakmile by přišel Niufin, měl by přednost.
Je to fakt hnusné...a co je hnusnější, to je to, že mě Niufin miloval tři roky a já
ho brala stále jen jako kámoše. Asi se občas stává, že milujete někoho a ani si to neuvědomujete,
až když to ztratíte tak Vám dojde jak moc Vám to chybí....
Zase se ozvu, miluju Vás blogéři :*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Cigarety?

Yes 33.3% (21)
Příležitostně 23.8% (15)
No 42.9% (27)

Komentáře

1 Stephanie Rose Stephanie Rose | E-mail | Web | 12. června 2012 v 11:02 | Reagovat

Jééé kočo....to je story tohle...Jako dost hustý s tím tvým kamarádem...čert ví, co se s ním dělo nebo co se mu honilo hlavou, třeba ti nepsal a pod, aby na tebe zapoměl nebo aby na tebe nemusel myslet, pokud k tobě stále cítí něco víc :)

2 Cassie Cassie | Web | 12. června 2012 v 23:09 | Reagovat

Spřátelíme, slečno? :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama